Bruno a překvapení.

Dávno, dávno, v malém městě, Žil pes jménem Bruno. Bruno byl veselé a rozpustilé štěně, který rád běhal a hrál si v parku. Jednoho slunečného dne, Bruno šel se svým pánem na procházku. Běhal po trávníku, cítil květiny a honil motýly. Nagle, Bruno to cítil, že potřebuje kakat. Rozhlédl se a uviděl malý keř. Přiběhl k tomu a vzal si jeho hovno.

Bruno byl sám se sebou velmi spokojený. Myslel, že udělal něco úžasného. Rozběhl se ke svému pánovi a začal vrtět ocasem. Pán se podíval na Bruna a zamračil se.

“Bruno, co jsi udělal?” – zeptal se pan.

“kadil jsem!” – řekl Bruno hrdě.

“Ale v parku se kakat nesmí!” – řekl jsi. “Musíte to udělat na speciálním místě.”

Bruno byl zmatený. Nevěděl, že nemůže kakat v parku.

“Kde to mám udělat??” – zeptal se Bruno.

Pán ukázal Brunovi zvláštní místo na trávníku, kde by psi mohli kakat. Bruno běžel na to místo a vzal tam další skládku.

Pán měl z Bruna radost. Naučil ho, že psi potřebují kakat na speciálních místech. Bruno byl také šťastný. Naučil se něco nového a věděl, že odteď bude kakat na správném místě.

Od toho dne Bruno vždy kakal na speciálních místech. Byl to poslušný a zdvořilý pes, který vždy poslouchal svého pána. A všichni ve městě to věděli, že Bruno byl nejčistší pes v okolí.