Učíme se barvy. Jak naše dítě zvládlo základní barvy.

Přijetí

Natahovat se dozadu, učit se barvy s námi pravděpodobně začalo, když byl našemu synovi pouhý jeden rok. I když ani tímto datem si nejsem úplně jistý, protože u nás se věda o barvách stala nevědomky. Nebylo to nijak zvlášť plánované – vyšlo to spontánně. Zaczęło się od pokazywania kolorów na ubraniach i ruszyła lawina 😉.

Učíme se barvy

Pokud jde o nějaké speciální knihy, které vám pomohou zvládnout barvy, my jsme žádné neměli a ani mě to nenapadlo, koupit je. Obklopují nás jen barvy, existuje tedy spousta příležitostí, jak je svému dítěti ukázat. Proto byla kniha při studiu barev u nás zbytečná. Také jsme nepoužívali specifické učební metody, aby dítě znalo barvy. Stačilo jen ukázat barvy, kupř.. při zábavě, aby je můj malý syn zvládl.

Jeden z prvních momentů, kdy jsme ukázali barvy a nazvali je, byl na příkladu oblečení, měli jsme na sobě. Pak jsme ukázali prstem na vybranou barvu na naší hrací podložce a nahlas jsme řekli, jaká to je barva. Šli jsme o krok dále, hledali jsme v místnosti další předměty stejné barvy a ukázali jsme je. Abychom si hned na začátku nepletli hlavu, zvolili jsme jednu barvu a tu znovu a znovu opakovali na dalším příkladu. Zvažuji, že metoda ukazování a opakování je pro dítě nejlepší k pochopení nových věcí, slova atd..

Naše kuželky byly naším největším hitem ve vědě o barvách. Kdysi jsem synovi koupil obyčejný, plastové kolíky pro cca 10 PLN za účelem budoucího tréninku motorických dovedností. Jak se ukázalo, zpočátku sloužily hlavně k fixaci barev. Každá kuželka má jinou barvu a dvě připojené koule také. Jednoho dne mi můj syn přinesl jednu kuželku - řekla jsem mu, jakou má barvu a moc se mu to líbilo, že tato hra trvá dodnes (syn v pořádku 2,5 rok). Dítě milovalo přinášet jeden kuželník jeden po druhém, znát jeho barvu. Abychom ověřili znalosti, zeptáme se dítěte, aby nám ukázal, který kuželník je např.. zelená. Tato hra se pro mého syna stala zvykem, protože to dělal, na to, že tyto barvy zná dlouho, chce mít někdy takovou jednoduchou zábavu.

Dalším příkladem fixace barev v našem případě byly barevné balónky. Nechali jsme nafouknout několik balónků, se kterým si hrál můj malý syn. Pokud jsou barevné, proč si vědomosti nezaznamenat? Zde je schéma podobné tomu výše. Hrajte si s pojmenováním barev a požádejte o nebo přinesení příslušného balónku.

Nasz synek codziennie bawi się oczywiście samochodami 😉 A pierwsze skrzypce grają resoraki.

Po nich druhý, ale też ważną rolę odgrywają samochody marki Wader. Proč se při zábavě nezmínit o barvách? Samozřejmě, że tak! Při hře s barevnými auty jsme se zeptali jednoho dítěte, pro označení, kde je červená barva, žlutá atd.. Žádost o označení černé pružiny, a dokonce i stříbro, zlotý atd.. Syn był zachwycony 😉

Nějak uprostřed našeho učení jediná pomoc při učení barev, na którą zdecydowałam się kupić była gra Kapitan Nauka Loteryjka. Barvy. Šlo především o nákup, zachovat barvy, než se je jen učit. Navíc procvičte u našich dětí vnímavost a jemnou motoriku.

souhrn

Jak můžete vidět z našeho příkladu, nepotřebujete mnoho, ani nemusíte hodně investovat, naučit dítě barvy příjemným a efektním způsobem. Stačí trocha ochoty a času věnovaného dítěti, a výsledky se dostaví rychle. Při dobré zábavě naše dítě získalo nové vědomosti a ochotně je uchovává dodnes.