Jan Brzechwa "Na stánku"

Ve stánku v den trhu
Takové jsou rozhovory, které slyšíte:

„Možná se o mě opřete,
Pán tak bledne, panie koprze."

„No, není divu, moje pažitka,
Jsem tu od úterý!“

Rzecze na to kalarepka:
„Spójrz na rze­pę – ta jest krzep­ka!“

Groch po brzusz­ku rze­pę kle­pie:
"Jak se máte, rzepo? Coraz lepiej?“

„Dzięki, dzięki, panie grochu,
Ja­koś żyje się po tro­chu.

Lecz pie­trusz­ka – z tą jest go­rzej:
Blada, chuda, nemůžu spát. "

„A to fe­ler” –

Westchnął seler.

Bu­rak stro­ni od ce­bu­li,
A cibule mu připadala blízko:

"Můj Buraku.", mój czer­wo­ny,
Takovou ženu byste nechtěli??“

Burak tylko nos zatyka:
„Pojďte, madam, odejděte dříve,

Chci manželku z červené řepy,
Protože před vámi všichni pláčou."

„A to fe­ler” –
Westchnął seler.

Najednou je slyšet fazolový hlas:
„Kam jdeš sem nahoru??!“

"Nebuď na mě tak skvělý" -
Růžičková kapusta je stejná.

„Widzieliście, jaká krev!“ –
Mrkev je poškrábaná.

„Ať nás posoudí zelí!“
„Co, kapusta?! Głowa pusta?!“

A kapusta rzecze smutnie:
„Moi drodzy, po co kłót­nie,

Proč ty hloupé hádky,
Wnet i tak zgi­nie­my w zu­pie!“

„A to fe­ler” –
Westchnął seler.