Kuba a Bruno

Dávno, dávno, v malém městě mezi zelenými kopci, Žil malý chlapec Kuba. Kuba byl radostný a energický předškolák, který si rád hrál venku a objevoval svět kolem sebe. Jeho nejlepším přítelem byl malý pes jménem Bruno. Bruno byl Kubovým věrným společníkem při jeho každodenních dobrodružstvích. Společně běhali po loukách, hráli si na schovávanou v parku a plavali v jezeře.

Jednoho dne si toho Kuba všiml, že Bruno je smutný a v depresi. Neměl chuť k jídlu, nechtěl si hrát a celou dobu zůstával ve své posteli. Kuba měl o kamaráda velké starosti. On věděl, že je něco špatně.

Ustaraný Kuba běžel k matce, abych jí řekl o Brunovi. Kubova matka věděla, že Bruno musí být nemocný. Vzala Kubu a psa k veterináři. Veterinář Bruna prohlédl a řekl Kubovi, že pes má infekci. Musel brát léky a několik dní odpočívat.

Kuba byl velmi smutný, že si s ním Bruno nemůže hrát. Rozhodl se udělat něco hezkého pro svého přítele. Brunovi nakreslil krásný obrázek, kde si spolu hráli na louce. Společně s maminkou mu upekli i výborný kuřecí dort.

Bruno měl z Kubových dárků velkou radost. S chutí dort snědl a začal se pomalu vzpamatovávat. Kuba navštěvoval Bruna v jeho doupěti každý den, četl mu pohádky a vyprávěl mu o svých dobrodružstvích ve školce.

Po několika dnech se Bruno vzpamatoval. Byl opět plný energie a připravený hrát si s Kubou. Společně vyběhli na louku a hráli si až do pozdního večera. Kuba měl velkou radost, že je jeho přítel opět zdravý.

Od té doby byli Kuba a Bruno ještě nerozlučnější. Naučili se, že i v těch nejtěžších chvílích je nejdůležitější přátelství a péče o druhé.